Výživa, Pohyb, Zdraví
  

Výživová hodnota stravy

Bílkoviny, tuky a sacharidy jsou základní živiny poskytující energii. Optimálně by se na denním množství přijaté energie měly bílkoviny podílet 10 – 15 %, tuky ne více než 30 % a sacharidy 58 – 60 %.

Energii měříme v kilojoulech (kJ) nebo kilokaloriích (kcal).
1 kJ = 0,24 a 1 kcal = 4,18 kJ

Bílkoviny

Bílkoviny jsou nezbytné pro růst a obnovování buněk, pro tvorbu protilátek a podílí se na tvorbě některých hormonů. Bílkoviny se skládají z 24 aminokyselin, z nichž některé, nazývané esenciální, si tělo nedovede vytvořit a musí je dostávat v potravě. V naší potravě je obvykle více než dostatečné množství bílkovin. Bílkoviny nám dodávají hlavně živočišné potraviny (maso, mléko a mléčné výrobky), kde jsou však často provázeny vysokým obsahem nasycených tuků. Obiloviny (pečivo, těstoviny, rýže) a luštěniny (čočka, hrách, sója) jsou rovněž zdrojem bílkovin.

Tuky

Tuky obsahují dvakrát více energie než bílkoviny nebo sacharidy (38 kJ/g čili 9 kcal/g), v potravinách jsou nositeli vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E, K) a umožňují jejich vstřebávání. Rovněž se podílí na tvorbě hormonů, na správné funkci mozku a dalších nepostradatelných činnostech. Tuky se dělí podle chemických vazeb v molekule na nasycené a nenasycené (s jednou nenasycenou vazbou – mononenasycené a s více nenasycenými vazbami – polynenasycené). Nasycené tuky jsou převážně v potravinách živočišného původu a jejich nadbytek je hlavní příčinou našich obtíží. Živočišné potraviny, zvláště máslo, vejce a vnitřnosti, jsou také zdrojem cholesterolu, což je látka podobná tuku. Rostlinné produkty (oleje), ryby a ořechy obsahují převážně nenasycené tuky. Spotřeba tuků v naší stravě je nejméně o třetinu vyšší, než potřebujeme. Kromě toho je v naší stravě příliš vysoké zastoupení živočišných a nízké rostlinných tuků.

Sacharidy

Sacharidy neboli cukry jsou naším největším zdrojem energie. Z 1 gramu vzniká 16,7 kJ. Dělí se na jednoduché sacharidy (například sacharóza – cukr, kterým sladíme), které mají sladkou chuť a polysacharidy (například škrob obsažený v obilovinách a většina druhů vlákniny). Konzumní cukr je pouze zdrojem energie – nepřináší organismu žádné prospěšné látky.

Vláknina

Vláknina je skupina látek vyskytujících se v rostlinných potravinách, které organismus nedokáže strávit. Vláknina povzbuzuje mechanickým působením správnou funkci střev, a podporuje tak zažívání, snižuje schopnost střeva vstřebávat škodlivé látky, tuky a cholesterol. Vláknina je v celozrnném pečivu, ovesných vločkách, luštěninách, zelenině a ovoci (podle pořadí v sestupném množství). Její denní příjem je zpravidla nedostatečný. Nadměrný příjem vlákniny může omezit vstřebávání minerálních látek, ale ten v našich podmínkách přichází v úvahu prakticky pouze při nadměrném používání vlákninových výživových doplňků nebo při makrobiotické či jí podobné stravě.

Vitamíny

Vitamínů je celá řada a každý z nich má svoji specifickou funkci. Tělo si je neumí vytvářet a musí je dostávat s potravou. Téměř všechny potraviny obsahují některé z vitamínů. Pro dostatečný příjem všech vitamínů je důležitý hlavně příjem zeleniny a ovoce.

Minerály

Člověk musí dostávat v potravě řadu minerálních látek. Mnoho z nich je obsaženo v zelenině. Vápník je nezbytný pro růst kostí a zubů, pro funkci svalů, nervů a srdce. Jeho hlavním zdrojem je mléko a mléčné výrobky. Železo se podílí na funkci červeného krevního barviva (hemoglobinu), které přenáší kyslík z plic k jednotlivým tkáním těla. Jeho hlavním zdrojem je maso a vnitřnosti. Zdrojem je rovněž zelenina a luštěniny, ale z nich se železo vstřebává hůře než z živočišných potravin.