Po narození jsou děti, pokud je to možné, kojeny mateřským mlékem. V případě, kdy matka nemůže kojit, je dítě krmeno speciálně upravenými mléky (umělé mléko).

Výživu novorozence a batolete vždy konzultujte se svým pediatrem.

Následující informace jsou pouze omezeným informačním zdrojem.

Mateřské mléko

Mateřské mléko je složením přizpůsobeno potřebám dítěte. Dokonce pokud dítě pije málo, tvoří se i mléka méně s vyšším obsahem tuku a naopak.

Bezprostředně po porodu je mléko bohaté na laktózu (mléčný cukr) a vodu. Následně se složení mléka postupně mění a vzniká tzv. zralé mateřské mléko. Toto mléko je bohaté na tuky.

Složení mateřského mléka je ovlivněno stravou matky. Proto je důležité dbát na pestrou plnohodnotnou stravu. Doplňky stravy pestrou stravu nikdy nenahradí.

Optimální je plně kojit dítě alespoň do konce 6. měsíce. Kojení by mělo zcela pokrýt veškeré nároky dítěte na výživu (jídlo, pití).

V případech, kdy není možné dítě kojit mateřským mlékem, musí být podávána umělá výživa – umělé mléko.

Umělé mléko

Základem je upravené kravské mléko doplněné o vitaminy, minerály, antioxidanty a stopové prvky. Úprava kravského mléka se týká bílkovin, sacharidů a tuků. Do 6. měsíce věku je podáváno počáteční umělé mléko, od 6. měsíce pokračovací mléko.

Zavádění příkrmů

  • Ukončený 6. měsíce – kojené děti.
  • Ukončený 4. měsíc – děti krmené umělým mlékem.
  • V období prvních příkrmů se začíná s jednosložkovým zeleninovým příkrmem (nejčastěji vařenou mrkví). Pokud se neobjeví alergická reakce, tak se přidává další zelenina (brambor). Opět po týdnu přidat další zeleninu.
  • Zeleninovými příkrmy je vhodné začít v době oběda. Nejdříve dát dítěti několik lžiček příkrmu a následně dokojit, nebo dokrmit umělým mlékem. Postupně by se měly snižovat dávky mléka, a naopak zvyšovat dávky zeleniny.
  • Příkrmy se mixují na pyré a podávají se plastovou lžičkou. Pokud je pyré příliš řídké, lze ho zahustit rýžovými vločkami a trochou slunečnicového oleje.
  • Po 3 týdnech je možné zařadit maso (doporučeno: kuřecí, krůtí, hovězí, telecí, králičí a ryby – aljašská treska, losos). Nevhodné je podávat maso vepřové a uzeniny. Doporučuje se 6x týdně zařadit maso a 1x týdně bezmasý pokrm.
  • Mezi 4. a 6. měsícem se zavádí nemléčné potraviny. Jedná se o tzv. imunologické okno. Zjišťuje se, zda dítě není alergické na lepek. Lepek se vyskytuje v potravinách, které obsahují pšenici, ječmen, žito a oves. Je nutné tyto potraviny zavádět pomalu po lžičkách a vždy po dvou až třech dnech dávku zvyšovat. Důležité je sledovat, zda neprobíhá imunologická reakce – vyrážka, ekzém, průjem.

Výživa kojence od 8. měsíce

  • V tomto věku už se nedoporučuje stravu mixovat, ale pouze pasírovat lžičkou (děti začínají mít zoubky).
  • Vhodné je zavádět kaše a jogurty.

Výživa dětí od 12 měsíců

  • Jídla nesolte, děti v tomto věku ještě nemají zralé ledviny, které regulují hladinu sodíku v těle.
  • Dejte si pozor na slazení medem. Med může obsahovat bakterii Clostridium botulinum, která u kojenců způsobuje botulismus – závažné onemocnění zejména pro malé děti.
  • Vyhýbejte se černému a zelenému čaji, které obsahují kofein. Dále se vyhýbejte sladkostem, tučným jídlům (paštikám, uzeninám, masovým konzervám, konzervované zelenině), barvivům, aromatům, koření a sladkým perlivým limonádám.

Výživa batolat (od 1 roku do 3 let)

  • Strava by měla být lehce stravitelná, nenáročná na kousání, nekořeněná, téměř nesolená a pestrá.
  • Ve výživě by se měly objevit potraviny jako mléko a mléčné výrobky, maso, vejce, ryby.
  • U sacharidů upřednostňovat bílé pečivo. Celozrnné pečivo totiž obsahuje příliš mnoho vlákniny, která je pro děti v tomto věku obtížně stravitelná.
  • Zařazovat různé druhy zeleniny a ovoce. Každý druh obsahuje jiné vitaminy a další důležité látky.
  • Ořechy jsou obecně dobrým zdrojem energie. Dětem je však nepodávejte do 5 let věku, hrozí riziko vdechnutí. Rovněž je nepodávejte v případě, kdy se v rodině vyskytuje alergie na ořechy.
  • Jídlo rozdělujte do 5-6 denních dávek (3 větší jídla a 2-3 menší svačiny).
  • Nejvhodnějšími technologickými úpravami je vaření, dušení, pečení a zapékání.
  • K dochucení pokrmů používejte bylinky a velmi malé množství soli.
  • K pití podávejte obyčejnou neperlivou vodu, ředěné džusy v poměru 1:3 (1 díl džusu a 3 díly vody), kvalitní ovocné šťávy s vysokým podílem ovocné složky – vysoce ředěné (obarvená voda), ovocné čaje a mléčné nápoje.
  • Mléko nepodávejte mezi jídly. Mléko sytí a děti následně odmítají běžnou stravu.